Test robotických sekaček

Vydáno: 23.04.2015 12:53
Test robotických sekaček
V robotickém miniseriálu vám po testu robotických vysavačů, který jsme publikovali v březnovém vydání, přinášíme test robotických sekaček na trávu. Schopnosti devíti modelů jsme zkoušeli na různých typech trávníku. Každou sekačku jsme podrobně prozkoumali také z uživatelského hlediska, například jak se ovládá a uvádí do provozu, jak se nastavuje výška sečení, jak se nabíjí nebo jak dlouho vydrží pracovat.

Test robotických sekaček 2014

V robotickém miniseriálu vám po testu robotických vysavačů, který jsme publikovali v březnovém vydání, přinášíme test robotických sekaček na trávu. Schopnosti devíti modelů jsme zkoušeli na různých typech trávníku. Každou sekačku jsme podrobně prozkoumali také z uživatelského hlediska, například jak se ovládá a uvádí do provozu, jak se nastavuje výška sečení, jak se nabíjí nebo jak dlouho vydrží pracovat.

Automatizace ovládá stále více oblastí našeho života. Jestli je to dobře, nebo špatně, na to existují rozdílné názory, každopádně lidem život v mnoha směrech usnadňuje a zpříjemňuje. Roboty tak můžete najít i na zahradách rodinných domů nebo chat, kde se starají o sekání trávy, zatímco jejich „páníčkové“ užívají ušetřený čas jinak. Třeba v lehátku s naším časopisem v ruce. Díky snadnému naprogramování totiž robotu určíte, s jakou pravidelností má sekat a o nic víc se nestaráte. Až tak jednoduché to je. Nejdříve však pro to musíte něco udělat. V první řadě nainstalovat základnu a vytyčit hranice.

Do pěti, do pěti, musíme být v doupěti

Základnu tvoří plastová deska s dokem, kam se robot automaticky vrací, když mu, jak se lidově říká, dojde šťáva. Najede na desku, kde se pomocí konektorů spojí se základnou a dobije se. Můžete ji umístit na okraj zahrady nebo na příjezdovou cestu ke garáži mimo trávník. Ovšem určitě je lepší, abyste pro ni našli stálé místo, odkud ji nebudete muset uklízet. Ideálně pod střechou. Základna je do běžné elektrické sítě připojena pomocí transformátoru, který se stará nejen o přenos elektrické energie, ale také o vysílání komunikačního signálu. Sice by měl být vodotěsný, ale je lepší nechat ho v suchém prostředí, například v garáži (délka přívodního kabelu se pohybuje od 10 do 20 metrů).

Instalace základny většinou nezabere mnoho času. V případě modelů Brill, Worx a Al-Ko, kde nemusíte dlouze odšroubovávat kryt a jednoduše zapojíte kabely na správné místo, je opravdu snadná. Obtížnější je u sekaček Gardena, Husqvarna a Ambrogio, kde jsou buď špatně umístěné vstupy pro kabely, nebo kabely nedrží v zástrčce či se musí složitě provlékat nějakými otvory.

Pozor, hranice!

Celkově náročnější je položení takzvaného hraničního kabelu, kterým sekačce určíte prostor, v němž se má pohybovat. Měří od 150 do 200 metrů (bereme-li v úvahu testované modely) a společně s ním jsou v balení kolíky, kterými se připevňuje k zemi (od 90 až po 320 kusů). Kabel nemusíte vyloženě zahrabávat pod zem, stačí ho pečlivě položit do trávy a pak řádně připevnit kolíky. O jeho přeseknutí se nemusíte obávat, tak nízko se čepele nedostanou. Po zapojení do základny je kabel aktivní a tvoří pro robota neviditelnou zeď. Můžete jím také ohraničit překážky a jiná místa, kam chcete sekačce zamezit vstup, například k zahradnímu jezírku. Instalovat by se měl bez přerušení v jednom kuse a neměli byste vést jeho dvě části podél sebe a spojit je stejným kolíkem. Potom totiž hrozí, že robot neuvidí kabel jako hranici a bude ji ignorovat.

Nevýhodou některých testovaných sekaček je, že mají hraniční kabel složený v krabici, takže se snadno zamotá. Modely Viking, BOSCH Indego, Gardena, Husqvarna a Worx ho mají prakticky navinutý na cívce, což velmi usnadňuje jeho pokládání. V testu jsme zkoušeli, jak dlouho trvá vytyčení 100 m². Tento úkon zabere nejméně času v případě sekačky Worx (85 minut), nejvíce u modelů Ambrogio, Al-Ko, Viking a Brill (110 minut).



Jednoduché nastavení výšky sečení u modelu BOSCH Indego.

Připrav se, budeš sekat

Poté, co je vyznačeno území a ohraničeny překážky, můžete robota zapnout. Každý je vybaven LCD displejem a různým počtem tlačítek – většinou start pro zahájení programu, stop pro okamžité zastavení, kurzorovými šipkami, případně dalšími tlačítky. Modely BOSCH Indego, Gardena a Husqvarna mají navíc numerickou klávesnici, což je velmi užitečný prvek výbavy. Většina robotů totiž při zapnutí vyžaduje zadat PIN kód (z bezpečnostních důvodů kvůli odcizení přístroje) – a když ho volíte pomocí kurzoru a každou číslici potvrzujete zvlášť, je to zdlouhavé.

Samotné sekačky (kromě modelů Robomow, Al-Ko a BOSCH Indego) jsou navíc vybaveny alarmem, který se stará o jejich vlastní bezpečnost.

Robota lze naprogramovat, aby sekal s pravidelností třeba dvakrát týdně a vy jste se o jeho činnost nemuseli starat. Jenže co když má sekat zrovna v den, kdy prší? Každý trochu zkušený zahrádkář přece ví, že mokrá tráva se seká obtížně. Sofistikovanější roboty jsou proto vybaveny dešťovým senzorem, díky kterému poznají, že se mají jet schovat.

Jednoduché a rychlé nastavení výšky sečení pomocí vhodně umístěného a snadno dostupného otočného ovladače je součástí výbavy jen některých sekaček – konkrétně BOSCH Indego, Gardena, Husqvarna a Worx. Model Ambrogio je v tomto směru nejméně praktický, protože ho musíte zvednout vzhůru nohama, pomocí šroubováku uvolnit žací čepel a tu pak ručně nastavit do požadované výšky. Sekačky se použitými čepelemi nebo noži liší. Některé vypadají podobně jako nůž klasické sekačky na trávu, jiné jako tři samostatné žiletky upevněné na plastovém kole. Součástí balení jsou často náhradní žiletky, protože se mohou snadno poškodit třeba o kámen.

Z pohledu bezpečnosti nepředstavuje žádná sekačka riziko, protože všechny se ihned po zvednutí ze země automaticky samy zastaví.

Metodika testování

Na běžný trávník jsme v průběhu čtyř týdnů roboty vypustili celkem čtyřikrát a sledovali jsme, jestli se bude výsledný vzhled zlepšovat. V prvním týdnu jsme sekali 50milimetrový trávník o rozloze 100 m² na 40, ve druhém na 30 mm, a pokud to konstrukce sekačky umožnila, tak ve třetím a čtvrtém týdnu jsme výšku sečení snížili na 20 mm.

Ihned po dokončení jsme hodnotili stejnoměrnost posečení a mulčovací efekt (vysvětlíme později) a po třech dnech úhlednost posečení a celkový vzhled trávníku. Na plochu jsme také umístili několik překážek – úsek plotu, květinový záhon, terasu a strom – a do celkového hodnocení započítali kvalitu posečení v jejich okolí.

Vzhledem k tomu, že robotická sekačka nemá sběrný koš, ale posekanou trávu nechává za sebou, hodnotili jsme také zmiňovaný mulčovací efekt – tedy schopnost rozmělnit trávu natolik, aby nezůstávala v chuchvalcích, ale byla rovnoměrně rozprostřena po trávníku.

Zkoušku sečení vlhké trávy jsme prováděli na běžném trávníku s výškou 50 mm a rozlohou 50 m². Každý model byl nastaven na nejnižší možnou výšku sečení a vyslán za vlhkého rána do akce. Pro zkoušku s vysokou trávou jsme běžný trávník nechali dorůst na 100 mm a pak sekali na 40 mm. Rozloha byla opět 50 m². Drnovitý trávník byl vysoký pouze 30 mm a měl malou rozlohu. Při zkoušce sekání ve svahu se sekačky pohybovaly na 20stupňovém svahu.

Test začínal vždy s plně nabitou baterií. Měřili jsme, jak dlouho trvá posekat trávník, jestli bylo zapotřebí dobíjet baterii a jak dlouho to případně trvalo.

Čepele a nože na plné obrátky

Dostali jsme se k tomu nejdůležitějšímu. Umí robotické sekačky sekat trávu? Po náročných zkouškách můžeme říct, že umí, ale mají své limity. V návodech k použití je uvedeno, že nejsou vhodné na neupravovaný a drnovitý trávník. To se také v testech potvrdilo a až na pár výjimek se s ním roboty vypořádat nedokázaly. Pouze Viking, vítěz našeho srovnávacího testu, to jakž takž zvládl a vzhled trávníku nebyl úplně nejhorší. S modely, Worx a Robomow trávník vypadal velmi špatně – byl nerovnoměrně posekaný a zůstalo na něm hodně chuchvalců trávy.

Tady je na místě vysvětlit, že robotická sekačka na rozdíl od klasické motorové nemá sběrný koš, ale trávu nechává ležet na trávníku. Musí ji proto dostatečně rozmělnit, aby se pak rychle vstřebala. Výsledky zkoušky sečení drnovitého trávníku však neměly na celkové hodnocení žádný vliv. Vlhký trávník dělal problémy jen třem nejhorším robotickým sekačkám v testu ostatní to zvládly dobře, vítěz testu dokonce velmi dobře. Značí to, že trávník byl rovnoměrně posekaný s minimem shluků trávy.

V testu sekání vysoké trávy (100 mm) opět exceloval Viking – ve všech dílčích hodnoceních dostal nejvyšší známky. Sekačky Husqvarna, Gardena a Robomow, které skončily v tomto testu mezi posledními, předvedly uspokojivý výkon jak ve schopnosti mulčování, tak ve výsledném vzhledu trávníku, a jejich známku dále snížilo to, že při sekání rozlohy 50 m² musely dobíjet baterii. Robomow se nabíjel 90 minut a malý trávník tak sekal dohromady téměř tři hodiny. Zbylé dvě sekačky se nabíjely o polovinu času méně a 50 m² sekaly 2,5 hodiny. Pro srovnání, nejrychleji to zvládla sekačka Ambrogio v čase 55 minut, Worx byl o sedm minut pomalejší.

Běžný standard

Zkouška sekání běžného trávníku byla ze všech nejkomplexnější. Tady se ukázalo, jestli sekačka zvládne udržovat trávník tak, že se s opakováním sečení bude jeho vzhled zlepšovat. Když jsme po čtyřech týdnech hodnotili testovací trávník přidělený modelům Al-Ko a Brill, žádné zlepšení jsme nezaznamenali. Na začátku i na konci byly vzhled a kvalita průměrné. U ostatních sedmi modelů se testovací trávník s opakováním sečení zlepšoval a u Vikingu, BOSCH Indego, Ambrogia a Worxu na konci vypadal velmi dobře.

Při zkoušce sečení běžného trávníku se opět ukázaly značné rozdíly v kvalitě baterie – její výdrži a době nabíjení. Všechny modely sice mají baterie typu Li-Ion, ale jejich výkony se liší. Zatímco Viking dokáže na jedno nabití posekat až 250 m² a nabíjí se jen hodinu, Ambrogio poseká 220 m², ale nabíjí se tři hodiny. Nejhůře jsou na tom sekačky Gardena a Husqvarna, které posekají jen 65 m² a potom se nabíjejí 90, respektive 50 minut. Spočítáme-li si pak, kolik času by zabralo posekat například zahradu o rozloze 400 m² (sečteme časy ze čtyř testovacích sekání), tak například Husqvarně to bude trvat zhruba 9,5 hodiny, sekačce Bosch přibližně 6 hodin a nejrychlejšímu Vikingu asi 4,5 hodiny. Pokud tedy máte velkou zahradu, je třeba těmto parametrům věnovat velkou pozornost a při koupi se o nich nechat podrobně informovat.

Údržba trávníku


Při sečení vždy používejte sekačku s ostrou čepelí. Pokud je tupá, nabruste ji nebo ji vezměte ke specialistovi.

Sekačka s tupou čepelí není šetrná ke stéblům trávy, která jsou potom náchylnější k různým nemocem. Poškozené stonky nebo listy se projevují bílým zabarvením trávníku.

Trávník sekejte pravidelně – v sezóně jednou týdně. Pokud trávník rychle vyrostl nebo jste ho nějaký čas nesekali, nenastavujte výšku sečení jako obvykle (například na 2 cm), ale nechte trávník delší (například 5 cm). Po několika dnech můžete trávník posekat znovu už s obvyklým nastavením výšky sečení. Nepsané pravidlo říká, že ideální je odstranit nanejvýš jednu třetinu vzrůstu.

I trávník potřebuje hnojit. Na jaře a v létě používejte hnojiva s vysokým obsahem dusíku, v září nebo říjnu hnojiva s nízkým obsahem dusíku. Pokud se v trávníku hojně vyskytuje plevel, aplikujte selektivní herbicid. Pořídíte ho většinou jako kombinovaný přípravek „hnojivo a plevel”. Existují také přípravky pro odstranění mechu z trávníku. Zhruba týden po aplikaci mech zčerná a lze ho vyhrabat ze země. Vždy se však řiďte pokyny výrobce na obalu.

V období sucha zajistěte dostatečný přísun vody pro trávník. Když zežloutne nebo zčerná, je to důkaz nedostatku.

Poškozený nebo nezdravý trávník můžete zrenovovat. Ideálně na jaře nebo na konci vegetačního období v září, ovšem lze to provést i během vegetačního období, pokud je nová setba zavlažována. Tento proces obvykle zahrnuje odstranění odumřelého organického materiálu, tedy plsti. Pro setbu používejte pouze kvalitní semena. V průběhu růstu je řádně zavlažujte, aby byla v kontaktu s půdní vlhkostí.

Vertikutace neboli provzdušnění trávníku lze provádět kdykoliv během roku. Jejím účelem je snížit jeho hutnost a přivést více vzduchu do půdy. K tomu jsou určeny speciální elektrické vertikutátory nebo ruční nářadí.